Dobrá kvalita vzduchu – co to je?

Dobrá kvalita vzduchu podporuje zdraví a výkonnost lidí.

Když mluvíme o dobré kvalitě ovzduší otázky vždy vznikají – například: „co tím, vlastně, přesně myslíte?“

Následující informace vám pomohou porozumět pojetí termínu „kvalita vzduchu“ a měření kvality ovzduší.

  • Jak je kvalita vzduchu definována?
  • Jaké částice jsou přítomny v okolním vzduchu?
  • Co znamena kvalita vzduchu pro náš každodenní život?
  • Jak je definován jemný prach?
  • Jaké metody měření jsou dostupné?
Definice kvality vzduchu

Jak je kvalita vzduchu definována?

Kvalita ovzduší odkazuje na vzduch v přírodě ve vztahu k podílu znečišťujících látek ve vzduchu. Rozlišujeme mezi plynnými nečistotami a nečistotami, které jsou způsobeny jemnými částicemi prachu. Plynné nečistoty, jako je oxid uhličitý, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, oxidy dusíku nebo těkavé organické sloučeniny (VOC), kontaminují vzduch ve stejné míře jako saze, kouř, vlákna dřeva a kovových částic. Kvalitu ovzduší lze tedy zjistit pomocí přítomnosti uvedených nečistot ve vzduchu. Také v evropské normě EN13779 pro nebytové prostory je daná informace vysvětlena a specifikována – s ohledem na vnější ovzduší.

Částice a jejich formování

Formování částic

Ve vzduchu se často vyskytují různé cizí látky z přirozených procesů, jako je například eroze půdy, vulkanické erupce, odpařování moří nebo přírodní lesní požáry zaviněné třeba bleskem. Také z hlíny, pylu, hub a dalších organických materiálů z rostlin a živočichů.

V neposlední řadě je zde také člověk a znečištění způsobené jeho činností, jako je doprava, výrobní průmyslové procesy, výroba energie, doprava, hasiči a nebo zemědělská činnost.

Dle statistik a analýz dostupných ze sousedního Německa, například v roce 2002 – hlavní příčinou znečištění vzduchu byly průmyslové procesy – na úrovni 45%, zpracování sypkých materiálů pak na úrovni 21%. Další podstatnou informací a hodnotou jsou částice prachu vznikající provozem aut – nejen výfukové splodiny ale rovněž opotřebení pneumatik  a brzd, které představují souhrnný údaj v podobě 33% celkových emisí prachu v celostátním měřítku.

Důležitost kvalitního ovzduší v našich životech

Důležitost kvalitního ovzduší v našich životech

 Ať už vědomě či nevědomě, naše zdraví a výkon závisí do značné míry na čistotě okolního vzduchu. Zatímco v posledních několika letech věnujeme více a více pozornosti našemu životnímu stylu, způsobu stravování a následnému porovnávání změn na našem těle, stejně tak bychom měli být citliví na naše reakce pokud jde o čistý vzduch v prostředí, ve kterém se často vyskytujeme. Některé typy reakcí:

 

    • Pachová stopa
    • Podrážděný kašel
    • Zánět kůže
    • Dlouhodobé respirační onemocnění apod.

 

V průběhu několika posledních let se lidé stali citlivějšími na kvalitu ovzduší a více a více náš organismus reaguje (negativně) na zhoršující se stav vzduchu v místech naší aktivity.

Jsme nuceni „bojovat“ s více a více substancemi ve vzduchu, kterým jsme vystaveni a některé si pochopitelně ani nemusíme uvědomovat – například ozon, oxid uhelnatý, bakterie azbestu nebo nejrůznější vlákna poletující kolem nás. Negativní účinky jsou mnohy identifikovány příliš pozdě a ne vždy se je podaří včas odhalit a efektivně léčit.

Pouze sofistikováné a efektivní měření kvality vzduchu pomoci vhodných měřících přístrojů a technologií může vést ke zlepšení obecného povědomí a ostraze vedoucí ke snaze s těmito negativními vlivy bojovat a zlepšit tak každodenní život. Na pracovištích jsou tato měření v současné době pouze částečně povinná. Zaměstnancům a zaměstnavatelům se důrazně doporučuje provádět tato měření hned v počáteční fázi a zahájit včas implementaci vhodných opatření v případě zjištění nevyhovujícího či snad nebezpečného stavu. 

Definice jemného prachu

Definice jemného prachu

 Jemné částice prachu jsou částice ve vzduchu s průřezem průměru 10 mikrometrů či menším.

Není možné vidět tyto jemné prachové částice pouhopouhým okem, ale pouze tehdy, když se hromadí velké množství a vzniká následně zákal či smog. Tyto vzdušné částice však nepoklesnou na zem, ihned se vznášejí v okolním vzduchu a mohou být velmi snadno vdechovány. Částice o velikosti 0,3 mikrometrů mohou zůstat ve vzduchu po dobu až jednoho roku bez usazování.

 

 V roce 1987 americká agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) zavedla normu "National Air Quality".

Norma zavádí prachové částice nebo částice prachu, protože jsou známé PM a byly roztříděny podle velikosti.

Od roku 2008 se EU také dohodla na normách kvality ovzduší a emisních stropech (2008/50 / ES)

 

 

Inhalační částice obsahují částice o velikosti 10 mikrometrů či zkráceně PM10.

 
Dýchatelný jemný prach obsahuje částice o velikosti 2,5 mikrometrů či zkráceně PM 2,5.
 
 

Vysoce jemné částice obsahují extrémně malé částice o velikosti jen 0,1 mikrometrů.

Tyto mohou nejen proniknout hluboko do dýchacího traktu ale také vstoupit do krevního oběhu.


Metody měření prachu

Metody měření prachu

Existuje několik způsobů měření jemného prachu, ale nejpřesnější metody měření jsou nákladné a velmi časově náročné.

Současnou metodou je gravimetrické měření. To je široce využíváno veřejnými institucemi, městy a místními orgány.

Gravimetrická metoda měření filtruje vzduch jemných prachových částic po dobu 24 hodin a zbytek se potom zváží. Dělením prachové hmoty se pomocí souběžně měřeného objemu vzduchu vypočte koncentrace jemného prachu v μg / m³.

Alternativou je měření pomocí laseru s rozptylem světla. Tím bude zajištěno měření velikosti a počtu částic na jednotku.

To umožňuje vypočítat hmotnost prachu ve vzorku vzduchu během několika sekund. To poskytuje projekci hmoty prachu, není to tak přesné jako gravimetrické měření, ale provádí přesné měření koncentrací nejmenších částic, které mohou být někdy nebezpečné a rizika spojená.